Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu (Ř 14,7-9)
Ano, to je ono. Nepatříme sami sobě, protože tu není nikdo, kdo by mohl někomu patřit. Je tu jenom Pán. Ale dokud žiju v bludu nevědomosti o JEDNOTĚ, chci být pokorný a tichý služebník Pána Boha. Ego, se rádo nafoukne, při pomyšlení, že je totožné s Bohem. A tak si myslím, že je dobré krotit ego vědomím, že jsem jen smítko prachu ležící u nohou Pána Boha.
Příjem