Duše v těle

Míšo.
To jsi to Robotronovi moc nevysvětlil. Bez skutečného vědomí svého já jsou toto jen kecy, které vypadají jako papouškované .... je to pouhé tvrzení. Skutečně znáš své já? Ukaž Robotronovi jeho Já.

Nikdo nemůže nic udělat a přesto je tu hledání. Nikdo nemůže nic udělat a přesto jsou tu písmena co někdo napsal. Všechno je dokonalé tak jak to je. S hledáním i bez něj.

Takže hledejte, abyste nemuseli hledat a nakonec ani nic dělat. dokud nebudete vědět, že nemůžete nic udělat tak dělejte, hledejte, praktikujte.
(to je vtip samozřejmě)

Ale bez poznání svého já jsou to pro vás jen plané kecy. Pokud těmhle kecům o nicnedělání rozumíte a je to vaše krev tak už o svém já něco víte. Pokud tomu jen věříte, protože to říká Bob......
Mrkněte na to jak na tom skutečně jste.... :-)

:-)

nemusím nikomu nic dokazovat

ahoj lamo

lama napsal:

Takže hledejte, abyste nemuseli hledat a nakonec ani nic dělat. dokud nebudete vědět, že nemůžete nic udělat tak dělejte, hledejte, praktikujte.
(to je vtip samozřejmě)

Proč je to vtip? Proč ne? ...každému co jeho jest.

lama napsal:

Ale bez poznání svého já jsou to pro vás jen plané kecy. Pokud těmhle kecům o nicnedělání rozumíte a je to vaše krev tak už o svém já něco víte. Pokud tomu jen věříte, protože to říká Bob......
Mrkněte na to jak na tom skutečně jste.... :-)

Jasně že ne. Nikdo nic nemusí.
Já neexistuje ..... a kdo tomu nerozumí ať si trhne nohou ......

Katka napsal:

lama napsal:

Takže hledejte, abyste nemuseli hledat a nakonec ani nic dělat. dokud nebudete vědět, že nemůžete nic udělat tak dělejte, hledejte, praktikujte.
(to je vtip samozřejmě)

Proč je to vtip? Proč ne? ...každému co jeho jest.

A proč by to nemohl být vtip?

Je to v pohodě.

Já to tu občas používám k vyjádření svých myšlenek.. nechci po nikom, aby se mnou souhlasil. Nakonec "tomu" to je jedno, takže

lama napsal:

A proč by to nemohl být vtip?

Klidně mohl a klině nemusel

Diskuze Míši a Robotrona3 mě zaujala a pocítila jsem potřebu se k tématu vyjádřit Nejdříve definička z vlastní produkce
JÁ je základní myšlenkovou konstrukcí každé lidské bytosti, která sebe samu chápe jako bytí oddělené od jiných / ostatních, jemu podobných a nikdy ne stejných. Každá taková osoba je od ostatních oddělena svým fyzickým tělem. To ale není trvalé a tudíž JÁ nevlastní, protože ho v okamžiku rozpadu své fyzické formy nenávratně (už nikdy nebude ve stejné formě) pozbude.
Jak řekl Míša, JÁ je iluze a existuje „snad jen v myšlenkách jako koncept.“ Rýpnu si a řeknu, že pokud existuje tam, pak rozhodně existuje. Pro jeho existenci totiž není určující forma v jaké ho chápeme (fyzická, myšlenková, duchovní), jediné co, rozhoduje je ŽE ho chápeme. Jeho pomíjivost není předpokladem jeho neexistence, spíše jeho bezvýznamnosti. Já je jedinečné. Nikdo nikdy nebude moje JÁ sdílet se mnou, stejně jako já nemohu sdílet JÁ dalších jednotlivců. Co sdílet můžeme je představa JÁ a pochybnost o JÁ. Taková pochybnost sama ovšem obsahuje předmět svého pochybování, ono JÁ.
A teď se dostávám k podstatě diskuse, kterou nebyla neexistence JÁ, ale neexistence svobodné vůle. Je celkem jasné, že rozhodně nesdílím Míšovu presumpci ohledně JÁ, což mi ale nebrání použít jeho schéma a obrátit je proti němu . Pokud tedy unikátní JÁ existuje (a jediným jeho omezením je čas jeho trvání), pak rozhodně existuje konatel, který volí, činí rozhodnutí. Kdyby tu nikdo takový nebyl, a my všichni bychom byli pouhou iluzí, potom by nebylo nic, tedy ani já, ani ostatní diskutující, prostě nikdo. Přesto Míša hovoří o vědomí, na jehož pozadí se iluze všeho, nejen JÁ, míhají. Tím se dostáváme opět na začátek. Existuje- li nějaké vědomí, jehož součástí jsou iluze, potom je vědomím něčeho. Přesto podle Míši JÁ neexistuje, protože je iluzí, což ovšem znamená, že základním předpokladem iluze je její neexistence. Pokud tomu tak je, je vědomí VĚDOMÍM NIČEHO. A zde nastává problém. Až příliš mnoho lidí sdílí staré schéma, podle něhož je opakem všeho nic. Podle mého názoru je však skutečným opakem něco. Zkuste si to, cožpak je možné nemít nic? Nemít alespoň sebe sama? Nikdy, za žádných okolností, dokud trváte, nemůžete být vlastníky ničeho, vždy máte alespoň něco. A ve chvíli, kdy trvat přestanete, nestanete se ničím. Budete zase jen něčím. Formy všeho se mění, ale nikdy definitivně nezanikají.
Protože existuje JÁ a tedy konatel rozhodnutí, existuje i vůle, která je prostorem pro ona rozhodnutí. Otázkou je, zda je svobodná. Jak napsala Janka, svět lze chápat jako omalovánku, do jejíchž předem daných obrysů lze nanést barvu. Jsou nám prostorem (obrysy), ale mohlo by se zdát, že i omezením. To však není pravda. Jsme nejen produktem svých podmínek, ale i jejich neoddělitelnou součástí. Jsme obrysem i barvou. Ve světě není nic, co by si člověk nedovedl představit, a naopak vše, co si člověk představuje, je ve světě. Jinými slovy, všechny nápady, objevy a ideje už tu byly, my jsme je jen objevili. Je- li tedy naším omezením všechno, potom logicky ohraničeni nejsme. A pokud to tak je, můžeme pro svůj život (v rámci jeho trvání) volit různé cesty. Ve volbě samé jsme totiž zcela svobodní, nehledě na to, k čemu nás vybízejí okolnosti (např. popřít kulatost Země, nebo shořet na hranici), volba je jen naše. Problém nastane v okamžiku, kdy se svobodně rozhodneme nevolit, protože takové rozhodnutí je samo o sobě volbou. Paradox celé situace je jen zdánlivý, protože odpovídá logice všechno x něco. Jinými slovy; máme absolutní svobodu v tom JAK VOLIT (všechno), to, v čem tkví naše nesvoboda, je samotná VOLBA ZDA VOLIT (něco).
Omlouvám se za dlouhý text, ale půtka Míši a Robotrona3 mi pomohla utřídit si myšlenky. Bavilo mě to, snad je moje slovní erupce srozumitelná. Bohužel, odpověď na základní otázku diskuse neposkytuje .

:-))) hahahahaha

já si za svými názory z předchozho měsíce nstojím janko,ale díky za hezký text, ktetrý mi pomohl ujasnit si, že to všechno jsou jen slova a že svoje názory plodím jen když chi někomu něco dokázat nebo sdělit

"Já je stejné v každé bytosti" Púndža. Tímmyslí, že jsme všichni stejným vědomím. "Otec, který je za mnou je větší než já" řekl Ježíš a to znamená, že když se díváš na mně, nejsem to já, nevidíš mne, ale to co je za "mnou" to jsem já - vědomí. Koncept a nekoncept. Hezky to vystihuje Bobovo "Co je špatného Tady a teď pokud nezačneš přemýšlet?". Pokud nezačnu přemýšlet, je to dobré, normální, takové jaké to je - představy a názory vznikají až ss přemýšlením. Utváření si představy o já přichází s myšlenkou. Ponech to co je ať to je jak to je a je to :-). Já své argumenty, které můžeš "obrátit proti mně" používám jen jako reprodukci toho co jsem slyšel a co chci přetlumočit druhým. Tak pro teď nechme to poselství být jako

?

měj se hezky
michal

tolko slov. pre nič za nič..

O čom sa tu vlastne bavíte ? o "ja".

"Ja" - obmedzené v tele ( uvedomenie si seba )

alebo

"To" - neobmedzené vedomie

Kto našiel svoje pravé "Ja" ?