Mýtus

Z pohledu Advaita:
Zdálo by se, že je tu něco, co má na výběr - klanět se Mistru nebo ne. Můžeme si myslet, že je to ovlivnitelné a že nad tím máme kontrolu.
Ale je to skutečně tak?

Michal napísal :Uctivat nejakeho guru je neprirozene... Je neprirozene myslet si, ze nejaky guru je vyssi bytost nez moucha... S timto predpokladem se nerodime. Moucha je vyrazem bozi energie stejne jako guru.


Je to jen slovní polemika a názor. Vnímám to jinak protože podmínky tohoto lamy jsou jiné. Co to znamená být přirozený či nepřirozený?
Rozlišujeme a přemýšlíme ....... OK .......subjektivně ..... Někteří tvrdí že Mistra nepotřebují. Jiní tvrdí že Mistra mají(třeba Lama). Je proto Lama nepřirozený? Divný? Neadvaitový? .... vyjádřete se....
Lamova mysl nesouhlasí s myslí těch, kteří tvrdí že uctívat nějakého gurua je nepřirozené.

lama napsal:

Z pohledu Advaita:
Zdálo by se, že je tu něco, co má na výběr - klanět se Mistru nebo ne. Můžeme si myslet, že je to ovlivnitelné a že nad tím máme kontrolu.
Ale je to skutečně tak?

Toto odmítnutí není věcí výběru. Je absolutní. Prostě se nezapojuje do výběru, jestli uctívat nebo neuctívat. To je absolutní odmítnutí, o tom je psáno... Pohled z prázdnoty... V něm není možno něco rozdělovat na sebe a Mistra... to není o tom, jestli se klanět nebo neklanět Mistru. Píši, že nevidím Mistra a nevím co to znamená. Lamo, máš pořád nějakého Mistra, OK, ale neumím si pod tím nic představit :-) Dokonce ani co znamená pohled Advaita.

To víš, Lamo....pohled z Absolutna, je pohled z Absolutna
Jen ten hmoty klam---ručičky, očička,...ty se obětovali té prázdnotě
a napsali sem ta klamná prázdná...neexistující a nepodstatná slovíčka.
...jo, jo Absolutní prázdnota.

[quote="MichalToto odmítnutí není věcí výběru. Je absolutní. Prostě se nezapojuje do výběru, jestli uctívat nebo neuctívat. To je absolutní odmítnutí, o tom je psáno... Pohled z prázdnoty... V něm není možno něco rozdělovat na sebe a Mistra... to není o tom, jestli se klanět nebo neklanět Mistru. Píši, že nevidím Mistra a nevím co to znamená. Lamo, máš pořád nějakého Mistra, OK, ale neumím si pod tím nic představit :-) Dokonce ani co znamená pohled Advaita.[/quote]

OK.
"Pohled Advaita" - jsou jen zástupná slova - v "Tvojí terminologii" znamenají "pohled z prázdnoty".
Nemohu Ti zprostředkovat zážitek Mistra - byla by to jen slova.
O kim-či se tvrdí že je ostré. Ale dokud Ti po požití malé lžičky nevytrysknou slzy a nezačneš se potit - jsou to pořád jen slova. Samozřejmě o tom můžeme kecat a psát svoje zážitky i nezážitky.
Hezky to napsal Mario na JZ - o svém Mistru p. Vackovi, ale zase jen slova.

Aj VASABI je ostré

Lamo Mario je až po krk ve zbožnování a uctívání svého mistra.
Fajn, jeho věc.
Jiná otázka je:
Co je to za "mistra" který takovéto projevy přijímá, těší se z nich a uveřejňuje je na svých web.stránkách?

Michal napsal:

A jak se daří Dane? Copak jsi už skončil svoji duchovní "práci"?

Ahoj Michale, jsem na netu sem tam, tak odpovídám až teď :-)
Daří se mi dobře. Ani si nepamatuju, kdy mi tak dobře bylo. Skončil duchovní práci? Já ti nevím. Přijde mi, že nic jiného než DUCHOVNÍ ("práce?") není = je mi dobře a koukám. Většinou na nic takového vůbec nemyslím a je mi dobře a koukám. Nevím, co napsat k duchovní práci. Celej den, celej život je jakoby "duchovní prací", ničím jiným, a přitom vůbec nemakám já. Neumí to napsat. Měj se a zdravím i lamu a ostatní

[quote="Katka"]Lamo Mario je až po krk ve zbožnování a uctívání svého mistra.
Fajn, jeho věc.
Jiná otázka je:
Co je to za "mistra" který takovéto projevy přijímá, těší se z nich a uveřejňuje je na svých web.stránkách?

To mi vůbec nepřijde důležitý - ono se to nějak....
Mário je skvělej právě v tom zbožňování a upřímnosti, nemůže se mýlit. Však se mu všechno vyjasní :-)

Ano, vyjasní

lama napsal:

Michal napísal :Uctivat nejakeho guru je neprirozene... Je neprirozene myslet si, ze nejaky guru je vyssi bytost nez moucha... S timto predpokladem se nerodime. Moucha je vyrazem bozi energie stejne jako guru.


Je to jen slovní polemika a názor. Vnímám to jinak protože podmínky tohoto lamy jsou jiné. Co to znamená být přirozený či nepřirozený?
Rozlišujeme a přemýšlíme ....... OK .......subjektivně ..... Někteří tvrdí že Mistra nepotřebují. Jiní tvrdí že Mistra mají(třeba Lama). Je proto Lama nepřirozený? Divný? Neadvaitový? .... vyjádřete se....
Lamova mysl nesouhlasí s myslí těch, kteří tvrdí že uctívat nějakého gurua je nepřirozené.

Nepřirozená je celá ta rozfragmentovaná situace, "já a Mistr". S tím se nerodíme, to vytváříme. Když se díváš, vidíš např. konkrétní oči, uši, nohy, konkrétní reakce, atd. Mistra z toho můžeš udělat označením, myšlenkou, kategorií.

Ale není to JEN slovní polemika, je to slovní polemika. Stejně tak označením čehokoliv za Mistra tvoříme slovní polemiku, neboť cosi slovně vydělujeme z celku a tvoříme výseč... A jsme většinou zvyklí to dělat tak automaticky (používat slovo "Mistr" jako někdo jiný "vole"), že nevidíme absurditu tohoto nepřirozeného a nerovnoprávného vztahu... Mistry tvoříme tím, že si myslíme, že potřebujeme nad sebou dohled a usměrnění. To je legrační, když si "TO USMĚRŇUJÍCÍ" myslí, že potřebuje usměrnit... Ale když opadne náš zájem o zážitky, Mistr taje jak sněhulák :-) Zmizí ve slunci snadné pozornosti

Katka napsal:

Lamo Mario je až po krk ve zbožnování a uctívání svého mistra.
Fajn, jeho věc.
Jiná otázka je:
Co je to za "mistra" který takovéto projevy přijímá, těší se z nich a uveřejňuje je na svých web.stránkách?

V této době se tento postup nazývá REKLAMA

Michal napsal:

).. Mistry tvoříme tím, že si myslíme, že potřebujeme nad sebou dohled a usměrnění. To je legrační, když si "TO USMĚRŇUJÍCÍ" myslí, že potřebuje usměrnit... Ale když opadne náš zájem o zážitky, Mistr taje jak sněhulák :-) Zmizí ve slunci snadné pozornosti

Ano.

Jenže...například v mé mysli se neodehrálo to, co píšeš. Nebyla to potřeba usměrňování a zážitků. Byl to vnitřní neklid, který jsem cítila a žila, věřila jsem , že to není přirozenost, ale že přirozený je klid a spočinutí v něm.
Takže to mistrovství jsem viděla v tom, kdo tento klid měl, tam jsem spatřila Mistra a to bylo to, před čím jsem se hluboce sklonila.
Kdybych v tom viděla něco nedostižného, pouze usměrnujícího nebo požitkovéo, pak by jistě došlo k onomu tání(o němž píšeš).

Michal napsal:

Nepřirozená je celá ta rozfragmentovaná situace, "já a Mistr". S tím se nerodíme, to vytváříme. Když se díváš, vidíš např. konkrétní oči, uši, nohy, konkrétní reakce, atd. Mistra z toho můžeš udělat označením, myšlenkou, kategorií.

Ale není to JEN slovní polemika, je to slovní polemika. Stejně tak označením čehokoliv za Mistra tvoříme slovní polemiku, neboť cosi slovně vydělujeme z celku a tvoříme výseč... A jsme většinou zvyklí to dělat tak automaticky, že nevidíme absurditu tohoto nepřirozeného a nerovnoprávného vztahu... Mistry tvoříme tím, že si myslíme, že je potřebujeme. Když opadne náš zájem, živnost "Mistra" odumírá na úbytě... a Mistr taje jak sněhulák :-)

Možná tak tvoříš Mistra Ty Michale.
Mistr je vydělení o tom není pochyb, stejně jako je vydělením každé slovo co napíšeš a promluvíš. To všechno je jen HRA.
Co chceš abych Ti odpověděl? Na jednu stranu píšeš, že tomu nerozumíš na druhou stranu máš hotové názory.
Opakuju Ti : já Tě nepřemlouvám abys hledal Mistra. Ty mě chceš přemlouvat k tomu, že mít Mistra je něco nenormálního a nepřirozeného?
Možná nejsem dostatečně "duchovně pokročilý" abych "věděl", že Mistra nepotřebuju?

Možná tak tvoříš Mistra Ty Michale.
Možná jsem jej přestal tvořit...

Mistr je vydělení o tom není pochyb, stejně jako je vydělením každé slovo co napíšeš a promluvíš.
o tom jsem psali...

To všechno je jen HRA.
nepoužívám toto zevšeobecnění...

Co chceš abych Ti odpověděl?
odpovědět můžeš co uznáš za vhodné...

Na jednu stranu píšeš, že tomu nerozumíš na druhou stranu máš hotové názory.
Nerozumím, co v důsledku ten pojem znamená... Ale vnímám, co všechno se tomu pojmu přisuzuje, a jaký různý mívá význam... Obyčejně jde o nějaký silný osobní vztah. obyčejně se v tom vztahu kdosi napasuje do rolí, které vyhovují jeho rozpoložení. O tom všem si můžem povídat jistě v rámci nějakého náhledu... Ale to podstatné, co jsem měl na mysli, není věc názoru, ala pravda, která se vynoří, když odmítneme být závislí na guru. To je objev vnitřní svobody. Není zde žádný dohližitel a usměrňovatel našeho ega, žádný rádce. To funguje když je něčeho žádáno, v nejistotě, nebo když komusi chybí sebepotvrzení... Nepředkládám to jako názor, ale jako akt odložení břemene, tedy vyloženě praktickou záležitost...

Opakuju Ti : já Tě nepřemlouvám abys hledal Mistra.
To vím, ani mě to nenapadlo, proč o tom píšeš? Já o té věci píšu tady a teď jenom proto, že třeba to někomu může pomoct když se zauzloval. Říkám mu: Jsi v duchovních otázkach svobodný a nezávislý na jakékoliv další osobě. Pokud jsi stále poután, je to jemný druh závislosti, který je hůře postřehnutelný.

Ty mě chceš přemlouvat k tomu, že mít Mistra je něco nenormálního a nepřirozeného?
Lamíku, jsi opět příšerně vztahovačný... všimni si, že tuto diskuzi jsem založil (pod tématem Vacek), aniž bych kohokoliv oslovil konkrétně... Jestli si něco z mých úvah nad jedním tématem vezmeš k prozkoumání u sebe sama či nikoliv, to není má věc... píšu sám za sebe.

Možná nejsem dostatečně "duchovně pokročilý" abych "věděl", že Mistra nepotřebuju?
Tímto se vůbec nezabývám...

Katka napsal:

Takže to mistrovství jsem viděla v tom, kdo tento klid měl, tam jsem spatřila Mistra a to bylo to, před čím jsem se hluboce sklonila.
Kdybych v tom viděla něco nedostižného, pouze usměrnujícího nebo požitkovéo, pak by jistě došlo k onomu tání(o němž píšeš).

Byla jsi uvnitř neklidná a našli jsi klid někde vně u člověka... Co jiného by to mohlo být než projekce touhy? Klid se neváže na žádného tvora. A pokud potkáme člověka, který v daný moment působí klidně, v kontrastu s vlastním neklidem, klaníme se mu a označíme jej za mistra... Vnímáš za jakých podmínek k tomu dochází? Na základě vlastní nejistoty a neklidu... jsme neklidní, tak se klaníme něčemu, o čem si představujeme, že je nositelem klidu... A to je právě to okouzlení. Nikdo, kdo je neklidný a roztěkaný, nemůže v daný moment pochopit stav druhého... To je přece jasné? A v okamžiku, když vlastní neklid zmizí, a nastoupí přirozená pozornost, nespatříme klid někde vně nás. Klid je pouze nepřítomnost vzruchu, a to je vše... Nic ezoterického, nic, co by mělo stvořit nějakého Guru... vše ostatní je práce "projekcí" a nekonečných srovnávání. Když sebe nesrovnáváme s nikým, není žádný guru, a také není nikdo duchovně pod námi...

Michal psal: "...To je objev vnitřní svobody. Není zde žádný dohližitel a usměrňovatel našeho ega, žádný rádce. To funguje když je něčeho žádáno, v nejistotě, nebo když komusi chybí sebepotvrzení... Nepředkládám to jako názor, ale jako akt odložení břemene, tedy vyloženě praktickou záležitost..."

Přesně to je moje zkušenost. A byla to pro mě zkušenost do té doby nepoznané a i těžko představitelné svobody. A takové bylo třeba i setkání s Martou - svobodné a moc příjemné přátelské setkání. Ani závan nějakého posuzování mistrovství nebo něco podobného. Ale chápu potřebu vlastně konceptu mistra a chápu i, že bývá velmi prospěšný. A jindy ne.
Tající sněhulák je hezký přirovnání

Michal psal: "...To je objev vnitřní svobody. Není zde žádný dohližitel a usměrňovatel našeho ega, žádný rádce. To funguje když je něčeho žádáno, v nejistotě, nebo když komusi chybí sebepotvrzení... Nepředkládám to jako názor, ale jako akt odložení břemene, tedy vyloženě praktickou záležitost..."

Přesně to je moje zkušenost. A byla to pro mě zkušenost do té doby nepoznané a i těžko představitelné svobody. A takové bylo třeba i setkání s Martou - svobodné a moc příjemné přátelské setkání. Ani závan nějakého posuzování mistrovství nebo něco podobného. Ale chápu potřebu vlastně konceptu mistra a chápu i, že bývá velmi prospěšný. A jindy ne.
Tající sněhulák je hezký přirovnání

Michal napsal:

Byla jsi uvnitř neklidná a našli jsi klid někde vně u člověka... Co jiného by to mohlo být než projekce touhy? Klid se neváže na žádného tvora. A pokud potkáme člověka, který v daný moment působí klidně.........
Když sebe nesrovnáváme s nikým, není žádný guru, a také není nikdo duchovně pod námi...

Neobdivovala jsem jeho, jen jsem to vnímala.
Kdybych obdivovala jakéhosi pomyslného "nositele" klidu,
tak by to bylo o nečem jiném

Takže jsem se nesrovnávala s nějakým guru(takové potřeby nebylo)
jen něco ve mne přesně vědělo,
že je tu někdo nebo něco, co má pro mne potřebné "Kow-how",
jen jsem vůbec netušila, že to mám hledat v sobě.

Michale,
to co žiješ nyní, to jsi žil vždy?

Pro Dana:

Rozuměj Dane, píši o "mistrovství" jako o konceptu, do kterého se lze velmi snadno zamotat... Co se týče Marty... Ona působí jako psychoterapeut, v jejíž práci má koncept "mistr" , či "boží matka" asi svoje místo, neboť je to způsob obživy... Tudíž funguje i reklama, ukázky pochvalných dopisů... Nepochvalné dopisy v rámci pravdivé celistvosti asi zvěřejněny nebudou...

Nepíši o tom z pozice moralisty, nehodlám řešit zda je to dobře nebo špatně... Sám za sebe však píši, že tyto koncepty a psychologické vazby mě míjí... To je asi vše... :-)

Rozuměj Dane, píši o "mistrovství" jako o konceptu, do kterého se lze velmi snadno zamotat... Co se týče Marty... Ona působí jako psychoterapeut, v jejíž práci má koncept "mistr" , či "boží matka" asi svoje místo, neboť je to způsob obživy... Tudíž funguje i reklama, ukázky pochvalných dopisů... Nepochvalné dopisy v rámci pravdivé celistvosti asi zvěřejněny nebudou...

Nepíši o tom z pozice moralisty, nehodlám řešit zda je to dobře nebo špatně... Sám za sebe však píši, že tyto koncepty a psychologické vazby mě míjí... To je asi vše... :-) A můžeme být přáteli.

Katka napsal:

Michale,
to co žiješ nyní, to jsi žil vždy?

To neumím posoudit :-)

Vždy žije "něco"

Katka napsal:

Neobdivovala jsem jeho, jen jsem to vnímala.
Kdybych obdivovala jakéhosi pomyslného "nositele" klidu,
tak by to bylo o nečem jiném

Katko, to o obdivu není podstatné...

Už v tom okamžiku, kdy jak jsi napsala, "jsi spatřila Mistra", stala ses (možná nevědomky) obětí vlastní projekce... Přisoudila jsi sama sobě svoji roli...
To je PRINCIP, o kterém tady píšu a který funguje NEJENOM ve vztahu ke Guru... Neboť kdyby tato projekce došla svého konce v ten okamžik, kdy jsi Mistra spatřila, skončila by Tvoje role, skončila by role Mistra a vše by se našlo OK. V tom okamžiku je nadmíru jasné, že není ani žádný vnější ani žádný vnitřní Guru... protože pocit jakéhokoli Guru je stále jenom rozštěpení mysli, kolečko já-a-svět...

Michal napsal:

Už v tom okamžiku, kdy jak jsi napsala, "jsi spatřila Mistra", stala ses (možná nevědomky) obětí vlastní projekce... Přisoudila jsi sama sobě svoji roli....

Michale, projektuješ svoje vnímání do mých(možná mého nepřesného vyjádření) slov, co jsem napsala je toto:
"Takže to mistrovství jsem viděla v tom, kdo tento klid měl, tam jsem spatřila Mistra a to bylo to, před čím jsem se hluboce sklonila."

Spatřila spatřila jsem "to" ale "ten" mohl být i onen.
Není podstatné, že to byl zrovna tento.
Nevydělila jsem se do žádné role On a já.
Jen jsem něco vnímala nejřív mimo sebe a následně až jako všudypřítomné.
Pocítila jsem něco, co bych chtěla žít.
Zprostředkoval mi, resp.ukázal, že to mám a nemusím nic hledat.

Takže rozdíl vidím v tom, že píšeš o Mistrovi a vydělení se,
já mluvím o mistrovství a Mistrovi v kažém z nás.
Kterou jsem do té doby vědomě nežila.

P.S. Jestli jsou má vyjádření nějak nepřesná, tak se omlovám.

Katko, variant a drobností, co každý u čeho pociťuje, může být bezpočet.... Princip je ale jednoduchý a ten už jsem popsal... Tudíž z mé strany je debata o tomto mýtu (výplodu představivosti) "mistrovi v nás" či "mistrovi vně" uzavřena.