odešli žáci

Katka napsal:

Lama napsal:
"pro intelektuály
Jestli něčemu nerozumíš, najdi si Mistra. Později pochopíš, že už nikdy ničemu rozumět nebudeš."

Ano Katko, asi to pro tebe bylo důležité, když jsi to opsala... Raději ale něco pověz sama za sebe :-)

Michale toto téma bylo k jednotlivým učitelům-učením.
Mám nějaké vymyslit?...učení
No....to si teda počteme

Katka napsal:

Michale toto téma bylo k jednotlivým učitelům-učením.
Mám nějaké vymyslit?...učení
No....to si teda počteme

Ano, držím se tématu. Celou dobu popisuji mýtus kolem osobnosti a učení J.V. Zřejmě to tak na první pohled nevypadá...

Zrovna dění kolem J.V. je klasický příklad zneužívání titulů... touhy po moci... touhy vládnout a určovat směr dušičkám...

[quote="Michal"]

Katka napsal:

Zrovna dění kolem J.V. je klasický příklad zneužívání titulů... touhy po moci... touhy vládnout a určovat smět dušičkám...

A udržování se v tomto bludu vzájemným magnetismem..tj. mezi titulovaným a titulujícími

Dejme tomu, že Mistr je ten kdo Ti poradí, pomůže Ti, nasměruje Tě, ukáže Ti co v Tobě je.
Tvůj vztah k Mistrovi může být různý a zevšeobecnit to asi těžko půjde.
Může to být někdo kdo již nežije, může to být někdo koho jsi viděl jednou v životě a stejně tak to může být Tvůj přítel a vztah může být skutečně osobní.
Co je tedy důležité? To co Ty konkrétně cítíš a vnímáš.
Můžeš mít pocit, že Mistra nepotřebuješ a třeba že jej máš v sobě. Stejně tak můžeš mít silný pocit, že jej potřebuješ a že to je otázka života a smrti. V každém Tvém životním období tomu může být jinak.
Co tedy lze objektivně říci o někom koho jiní za Mistra považují a Tobě to nic neříká? Jen tolik:
V tuto chvíli to není Mistr pro mne.

lama napsal:

Dejme tomu, že Mistr je ten kdo Ti poradí, pomůže Ti, nasměruje Tě, ukáže Ti co v Tobě je.
Tvůj vztah k Mistrovi může být různý a zevšeobecnit to asi těžko půjde.
Může to být někdo kdo již nežije, může to být někdo koho jsi viděl jednou v životě a stejně tak to může být Tvůj přítel a vztah může být skutečně osobní.
Co je tedy důležité? To co Ty konkrétně cítíš a vnímáš.
Můžeš mít pocit, že Mistra nepotřebuješ a třeba že jej máš v sobě. Stejně tak můžeš mít silný pocit, že jej potřebuješ a že to je otázka života a smrti. V každém Tvém životním období tomu může být jinak.
Co tedy lze objektivně říci o někom koho jiní za Mistra považují a Tobě to nic neříká? Jen tolik:
V tuto chvíli to není Mistr pro mne.

Nikoliv pane... Co se v Tobě uděje, když Tě někdo nasměruje? Kam a k čemu to směřuje, k mlčení? To nemůže vytvořit člověk. Mlčení je přítomno v pozorné pasivitě... Pojem Mistr ale existuje když cosi hledám a myslím si, že mám být nasměrován, tedy jsem nepozorný a aktivní... Vyrobit mistra je tedy čin nějaké vnitřní nerovnováhy, vzhledem k tomu, "co právě teď je..." Je to myšlenka mistra. Kdykoliv tato myšlenka skončí, mistr neexistuje...

Michal napsal:

Nikoliv pane... Co se v Tobě uděje, když Tě někdo nasměruje? Kam a k čemu to směřuje, k mlčení? To nemůže vytvořit člověk. Mlčení je přítomno v pozorné pasivitě... Pojem Mistr ale existuje když cosi hledám a myslím si, že mám být nasměrován, tedy jsem nepozorný a aktivní... Vyrobit mistra je tedy čin nějaké vnitřní nerovnováhy, vzhledem k tomu, "co právě teď je..." Je to myšlenka mistra. Kdykoliv tato myšlenka skončí, mistr neexistuje...

Všechno je reálné stejně jako to, že teď řádky čtete. A nebo není nic reálné a pak není o čem se bavit. Rovnováha a nerovnováha je stejně "reálná" jako potřeba živého, či jiného Mistra - všechno je to hra, to všichni víme.
Mistr je sám stav Advaita. Žádná nerovnováha. Nerovnováhu a rovnováhu vytváří myšlení, koncepty - dvaita.
Pokud to chceš tedy takhle......

lama napsal:

Michal napsal:

Nikoliv pane... Co se v Tobě uděje, když Tě někdo nasměruje? Kam a k čemu to směřuje, k mlčení? To nemůže vytvořit člověk. Mlčení je přítomno v pozorné pasivitě... Pojem Mistr ale existuje když cosi hledám a myslím si, že mám být nasměrován, tedy jsem nepozorný a aktivní... Vyrobit mistra je tedy čin nějaké vnitřní nerovnováhy, vzhledem k tomu, "co právě teď je..." Je to myšlenka mistra. Kdykoliv tato myšlenka skončí, mistr neexistuje...

Všechno je reálné stejně jako to, že teď řádky čtete. A nebo není nic reálné a pak není o čem se bavit. Rovnováha a nerovnováha je stejně "reálná" jako potřeba živého, či jiného Mistra - všechno je to hra, to všichni víme.
Mistr je sám stav Advaita. Žádná nerovnováha. Nerovnováhu a rovnováhu vytváří myšlení, koncepty - dvaita.
Pokud to chceš tedy takhle......

Nechci to nějak konkrétně. Pokud bych to sám za sebe zjednodušil, nevidím žádné Guru... Pouze život v rozličných podobách. Nenazývám to hrou, tím slovem rozumím něčemu specifickému... Hra je obsažena v životě snad jako jeho součást. Ale život není jen hra. Nelze jej degradovat na jeden pojem.

Michal napsal:

Nechci to nějak konkrétně. Pokud bych to sám za sebe zjednodušil, nevidím žádné Guru... Pouze život v rozličných podobách. Nenazývám to hrou, tím slovem rozumím něčemu specifickému... Hra je obsažena v životě snad jako jeho součást. Ale život není jen hra. Nelze jej degradovat na jeden pojem.

well, cokoli lze degradovat, ale kdo degraduje?

Míša napsal:

Michal napsal:

Nechci to nějak konkrétně. Pokud bych to sám za sebe zjednodušil, nevidím žádné Guru... Pouze život v rozličných podobách. Nenazývám to hrou, tím slovem rozumím něčemu specifickému... Hra je obsažena v životě snad jako jeho součást. Ale život není jen hra. Nelze jej degradovat na jeden pojem.

well, cokoli lze degradovat, ale kdo degraduje?

Není to kdo, ale co. Degradaci vytváří myšlenka. ...Nech to plavat... To je skutečná duchovní "práce" :-)

...Nech to plavat... To je skutečná duchovní "práce" :-)

Nedávno jsem si dal cigárko z okna a přišel takový bleskový vnitřní rozhovor se sebou samým. Vzpomněl jsem si, jak jsem na vojně stejně bleskově řešil, že nevím, jaký smysl toho všeho - mýho Bytí - a že musí být jednoduchý a triviální, jenom Dan, že ho myšlenkama zesložiťuje. :-))) Vzpomněl jsem si na to a slyším: Víš, proč si tu? (ta otázka obsahuje: Zasloužil ses o to? Jaký na tom máš podíl? atd - všechno je v té otázce) = mysl) a já na to vnitřně. Nevím. A "hlas" odpověděl bleskově: TAK PROČ SE O TO STARÁŠ? No to byla síla. Začal jsem se smát, že jako jasně, proč se starám o něco, o čem vlastně vůbec nic nevím a pokud vím, tak jsou to stejně jenom interpretace něčeho. A že když nevím a nemám absolutně žádný vliv, tak co jako já? Jako nic. Obrovská pohoda

dan napsal:

Nevím. A "hlas" odpověděl bleskově: TAK PROČ SE O TO STARÁŠ? No to byla síla. Začal jsem se smát, že jako jasně, proč se starám o něco, o čem vlastně vůbec nic nevím a pokud vím, tak jsou to stejně jenom interpretace něčeho. A že když nevím a nemám absolutně žádný vliv, tak co jako já? Jako nic. Obrovská pohoda

Odpovědi na otázky o kterých ani nevíme, že je máme

Přijmutí těch "co se staráš" cítím jako součást pokory, tj. pokora nejen ke všemu poznání, ale také k tomu,
co poznat nemáme.